Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
Toužím Tě teď chválit ztišením,
přání má všechna znáš.
Slova, žádná slova nestačí,
jsi jen Ty a Tvoje moc, Ty a Tvoje láska,
Ty a Tvoje přítomnost a já přijímám, přijímám.
Jako louka, kterou slunce políbí,
místo slov rozkvétá
a pije, když dáváš zemi déšť,
tak tichý/-á a trpělivý/-á, vděčný/-á a otevřený/-á
chci být, když mne navštívíš, Pane můj, v ztišení.