Nous savons, du reste, que toutes choses concourent au bien de ceux qui aiment Dieu, de ceux qui sont appelés selon son dessein.
Toužím Tě teď chválit ztišením,
přání má všechna znáš.
Slova, žádná slova nestačí,
jsi jen Ty a Tvoje moc, Ty a Tvoje láska,
Ty a Tvoje přítomnost a já přijímám, přijímám.
Jako louka, kterou slunce políbí,
místo slov rozkvétá
a pije, když dáváš zemi déšť,
tak tichý/-á a trpělivý/-á, vděčný/-á a otevřený/-á
chci být, když mne navštívíš, Pane můj, v ztišení.