Nous savons, du reste, que toutes choses concourent au bien de ceux qui aiment Dieu, de ceux qui sont appelés selon son dessein. Romains 8:28

# 229

Na vrchu vzdáleném

Na vrchu vzdáleném,
tam, kde kříž hrubý stál,
co znamení hanby a běd.
A já miluji jej,
neb tam svůj život dal
můj Pán, jenž mne z hříchů mých zved.

Proto miluji hrubý ten kříž,
dokud žití mi trvá zde čas.
Nikdy nespustím hrubý ten kříž,
až jej zaměním v koruny jas.

Starý ten hrubý kříž, jímž tak pohrdá svět,
vždy předivnou na mne má moc.
Neboť pro něho Pán opustil slávu svou,
by vnesl jej v Golgaty noc.

V hrubém já kříži tom, svatá kde tekla krev,
tak předivnou krásu vždy zřím.
Neboť na kříži tom Ježíš trpěl a mřel,
by smířil mne zas s Otcem svým.

Tomu kříži já chci věrný na věky být,
rád pohanu Jeho chci nést.
Pán pak mne zavolá v nebeský domov svůj,
bych sdílel s Ním slávu a čest.

# 229

On A Hill Far Away (Old rugged cross)

On a hill far away
Stood an old rugged cross
The emblem of suff’ring and shame
And I love that old cross
Where the dearest and best
For a world of lost sinners was slain

So I'll cherish The Old Rugged Cross
Till my trophies at last I lay down
I will cling to the old rugged cross
And exchange it someday for a crown

O that old rugged cross so despised by the world
Has a wondrous attraction for me
For the dear Lamb of God left His glory above
To bear it to dark Calvary

In the old rugged cross stained with blood so
divine A wondrous beauty I see
For ‘twas on that old cross Jesus suffered and
died To pardon and sanctify me

To the old rugged cross I will ever be true
Its shame and reproach gladly bear
Then He’ll call me some day to my home far
away Where His glory forever I’ll share

# 229

Tam na wzgórzu stał stary szorstki krzyż

Tam na wzgórzu stal stary szorstki krzyż
Strasznych cierpień i hańby znak
Obejmuję krzyż gdzie mój skonał Pan
Gdy ratował ginący świat

O jak kocham ten szorstki krzyż
Na nim Pan moc piekielną zmógł
Wszystko składam u Jego stóp
By się we mnie uwielbił Bóg

Ten haniebny krzyż, którym gardzi świat
Cudną duszy mej głosi wieść
Że Baranek zszedł z wyżyn chwały swej
Na Golgotę me grzechy nieść

W szorstkim krzyżu tym, który lśni od krwi,
Widzę Bożej miłości cud.
Bo na krzyżu tym, pośród cierpień zmarł,
Jezus za mnie i ludzki ród